Asociace českých nábytkářů

V říjnu zveřejnila AČN statistický výhled ekonomických výsledků oboru výroby nábytku za rok 2024. Jedná se o dopočet podle výsledků prvního pololetí roku 2024 a simulaci vývoje za předpokladu, že druhé pololetí zaznamená stejný vývoj, jako to první. Z tohoto pohledu AČN předpokládá mírný pokles hodnoty produkce nábytku v roce 2024 a to pod 51 mld. Kč. Očekává i mírně slabší export, a to pokles na 36,21 mld. Kč v roce 2024 oproti 36,83 mld. Kč v roce 2023. Podobný pokles předpokládá i u importu nábytku, a to na 28 mld. Kč v roce 2024 oproti 28,18 mld. Kč v roce 2023. Podle veřejně dostupných ekonomických indicií AČN odhaduje, že pro rok 2025 se hodnota produkce nábytku v České republice navrátí k pozvolnému růstu. AČN tak vstupuje do roku 2025 s předpokladem mírného oživení prodeje nábytku spíše v druhé půlce roku 2025. 

Výkon oboru výroby nábytku zaznamenal v prvním pololetí 2024 jistý pokles. Podobně se vyvíjí i řada jiných oborů. Pro české nábytkáře se nejedná o pozitivní zprávu. Předpokládaný pokles ovšem není nijak razantní a neměl by způsobit výraznější problémy. Pozitivní je, že se v ČR podařilo usměrnit růst inflace. I přesto ovšem dochází k nárůstu cen některých materiálů, ale i růstu mezd. Značnou brzdou v podnikání, která s sebou nese značné finanční náklady je ovšem narůstající úroveň byrokracie. 

Snížení nákladů pro středně velké firmy by přineslo zavedení eura namísto koruny. Pro názornost příklad konkrétní nábytkářské firmy: výrobní firma zaměřená na výrobu nábytku z plošného materiálu s obratem 165 milionů korun. Firma část své produkce exportuje na trhy EU. Převážně do Německa, kde má dlouholeté obchodní partnery. V roce 2023 měla tato firma náklady na směnu za euro téměř jeden milion korun. Přechod na euro tedy není pouhým politickým rozhodnutím, jak je nám často z leva i zprava politiky předkládáno, ale ekonomickým rozhodnutím. Navíc názory o nevýhodnosti eura velmi často šířeny různými ekonomy, kteří mají přímé vazby na banky a finanční instituce, které ze směny koruny profitují. Rozhodnutí o zavedení eura musí samozřejmě provést politici. Zmíněný milion korun výrobní firmy skončí u banky nebo u společnosti specializované na směnu deviz. Samozřejmě tato částka chybí ve mzdách zaměstnanců nebo v investicích do technologií. Veškerý růst cen vstupů se musí promítnout i do konečných cen za nábytek. To znamená zvýšení cen nejenom za nábytek, ale i za služby s nábytkem spojených. 

Pozitivní zprávou je, předpokládané setrvání stavu posílení českých výrobních firem na tuzemském trhu s nábytkem. V loňském roce byl tento podíl 14,62 mld. Kč a očekáváme 14,6 mld. Kč v letošním roce. Pozitivní pro český nábytkářský průmysl je i očekáváné další snížení podílu importovaného nábytku na spotřebě z 70,49 % v roce 2022 na 65,84 % v roce 2023 a očekávaných 65,73 % v roce letošním. Negativním faktem je údaj vyjádřený v grafu pod názvem „podíl salda zahraničního obchodu na celkové produkci v %“. Tento údaj vyjadřuje procentuální podíl z v tuzemsku vyrobeného nábytku, který je exportován. Tento poměr exportu českých výrobců by v letošním roce měl klesnout na 16,16 % (export-import)/produkce. Klesající export je důsledkem zpomalení na západních evropských trzích zejména zadrhnutí německé ekonomiky. Trendu snížení spotřeby a omezení nákupů odpovídá i pokles importu. Očekáváme pokles hodnoty importu na 28 mld. Kč, což je pokles o 0,18 mld. Kč oproti roku 2023.